Další názvy: Alban Hevin, Meán Samhraidh – problematika názvů je stejná jako u předchozích svátků (slunovraty a rovnodennosti), Litha – pochází od Anglosasů, pravděpodobně označení měsíců červen a červenec, poprvé se objevuje v díle Bedy Ctihodného z 8. století De Temporum ratione – stejně jako předchozí názvy tedy není původním keltským označením, ale moderní dobou je přenesený do neodruidismu, wiccy atd.
Patron: Belenus
Symboly: dub, oheň, letní byliny
Časové období: Pohyblivý svátek slavený v období letního slunovratu. Dnes je mu přisuzován 20. červen.
Význam: Belenova vláda je na vrcholu a pomalu slábne, Taranis , hromovládce občas sešle bouřku, aby svlažila Zemi. Dny se pomalu krátí, ale do temné poloviny roku je ještě daleko. Lidé projevují vděčnost za světlou část roku a pozornost upírají k bohaté úrodě, zdraví, vztahům, ale i získávání nového území.
Rituály: Dle zdrojů jsou rituály dosti podobné oslavám Beltainu. Stejně jako u všech svátků se vychází z dochovaných zvyků, ale i zde je třeba vše brát s rezervou, jelikož se žádným způsobem nedá ověřit, jakým způsobem zrovna Keltové své rituály a oslavy praktikovali. Jedná se víceméně o dohady na základě dochovaných dobových textů, které také nemusí být úplně přesné.
• Oheň: obřadní oheň měl být založen na dubovém dřevě, vhazovalo se do něj 9 druhů dřeva a klestí z loňského ohně, mladí lidé valili z kopců hořící kola obalená slámou, vrhali do noci hořící kotouče nebo pořádali běhy s hořícími košťaty nebo pochodněmi vytvořenými ze suchých lodyh divizen obalených ve smole. Zapalovaly se velké ohně na vyvýšených místech, kolem ohňů se tančilo, přeskakovaly se, zapalovaly se léčivé pochodně. Popel z ohně měl být využíván k žehnání polí a nástrojů.
Při vyprávění večerních příběhů pravděpodobně používali druidové výtrusy plavuně, které vhazovali do ohně a vytvářeli tím dramatické světlo a efekt exploze.
• Léčivé pochodně: Ze suchých lodyh divizen a dalších bylin se dělaly pochodně, se kterými se obcházel dobytek, kterému se žehnalo. U lidí zase měly mít léčivé účinky.
• Vaření piva: I k tomuto svátku patřilo vaření piva. Keltské pivo bylo zcela jiné, než ho známe dnes. Nepoužívali chmel, ale spoustu různých bylin. Slunovratové pivo bylo „ozvláštněné“ bylinami, které rostly zrovna v danou dobu. Piva (celkově, nejen rituální), měla dle použitých bylin většinou zvláštní účinky – halucinogenní, povzbuzující atd.
Zajímavost: Údajně měl být nesmrtelný Belenus smrtelně zraněn šípem vyrobeným ze jmelí, které vystřelil Lugh, jemuž připadá další svátek. Jeho matka Země (=matřeská bohyně) totiž měla nechat přísahat všechny bytosti, že mu nijak neublíží. Ale jmelí bylo považováno za tak bezvýznamné, že se od něj tato přísaha nevyžadovala. To mělo být ve skutečnosti bytostí vyskytující se mezi dvěma světy – nenáleželo ani zemi ani vzduchu, a proto se vymyká kolu roku. V jiném pojetí příběhu se má Belenus postupně přeměnit právě v Lugha.
I tohle je svátek přejatý křesťanstvím, i když v obecném pojetí se na něj už spíše zapomíná. V dnešních dobách je tak známý (alespoň názvem) jako Svatojánská noc.