Keltská kuchyně II – pití

Voda

 Základní tekutinou pro pití vždy byla voda. V této době se využívala hlavně voda čistá, tekoucí z řek, potoků nebo od pramenů (studánek). Čím více života ve vodě bylo, tím byla i lepší pro člověka. Vznikaly i studny, ale tam se většinou voda kazila napadanými nečistotami, ať už to bylo např. listí, nebo naházené odpadky, příp. mrtvoly. Navíc voda ve studnách byla zadržovaná děšťovka a ne voda pocházející z podzemních pramenů.

Minerální vody

Archeologicky je doloženo i využívání zřídel s teplou vodou a pramenů s výrazným zápachem, barvou či chutí. Zda měli lidé v této době ponětí o léčivosti těchto zdrojů, se můžeme pouze dohadovat.

Odvary a výluhy

Znalost účinku léčivých bylin byla známá a je velmi pravděpodobné, že je využívali také k výrobě výluhů a odvarů, které používali jak k léčbě, tak prevenci/posílení imunity.

Míza

K pití se používala také míza některých stromů, hlavně břízy a javoru.

Získávání březové mízy. Zdroj: http://bushcraft.cz/nutne-k-preziti/potrava-a-voda/brezova-miza-zdroj-cukru/

Mošty

Vzhledem k tomu, že dle dobových zdrojů Keltové znali ovocné kvašené nápoje, je logické, že se pily i čerstvé mošty. Nejen z jablek, ale z jakéhokoliv ovoce, které mohlo dát dost šťávy.

Pivo

Pravěké pivo nebylo podobné tomu dnešnímu a vařilo se z jiných surovin. Základem bylo obilí a pro urychlení kvašení se používaly sliny, nažvýkané obilí nebo slití zbytků nedopitého piva. Pivo nebylo chmelené, ale používaly se různé byliny s převážně hořkou chutí. Těch bylo více a některé z nich byly i jedovaté. Proto bylo potřeba znát jejich koncentraci a poměr k ostatním surovinám. Požadovaným výsledkem měly být povzbuzující účinky a nikoliv tlumící (které má právě chmel). Pravěké pivo bylo nefiltrované, s lehce nakyslou chutí a živé (podobně jako burčák).

V roce 2017 bylo na Pardubicku u obce Kladiny objeveno vědro z doby bronzové s chemickým otiskem uložené suroviny. Analýzou bylo zjištěno, že se pravděpodobně jednalo o pivo, jehož základem bylo proso a dalších více než 14 druhů bylin. Po několika pokusech se podařilo pivo uvařit a je nyní k dostání na několika historických akcích a také ve Východočeském muzeu v Pardubicích pod názvem Sluneční bárka, dle zobrazení na kotli. Pravěké pivo tak můžete ochutnat i vy 🙂

Bronzové vědro, v ekterém se našly chemické stopy prosa a bylin. Zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/nejstarsi-prosne-bylinne-pivo-v-evrope-se-varilo-v-pardubick/r~20ddf3e616e611ec8a900cc47ab5f122/

Medovina

Med se získával sběrem od divokých včel a v naší oblasti byl dobře dostupný. Vyrábí se zkvašením směsi medu, vody a bylin. Díky jednoduché výrobě byla celkem běžným alkoholickým nápojem.

Ovocná vína a cider

V dobových pramenech se uvádí, že Keltové pili nápoj podobný vínu, který byl ale vyrobený z ovoce. Není jisté, zda se jednalo opravdu o ovocné víno, nebo jen mošt. V případě, že by se opravdu jednalo o kvašené nápoje, je možné předpokládat i výrobu jablečného kvašeného moštu cideru.

Víno

Víno vyrobené z révy vinné se dováželo ze středomoří a bylo tak luxusní záležitostí. Římané měli ve zvyku víno pít zředěné vodou, proto považovali za barbarské, že Keltové ho pili nezředěné.

Římské amfory sloužily k uchování a přepravě vína. Zdroj: http://www.to-nej-vino.cz/italie—zeme-vinu-zaslibena-jiz-od-antiky

Zdroje:

Beranová, M. Jídlo a pití v pravěku a středověku. Praha: Academia 2005, ISBN 80-200-1340-7

Caesar, G. I. Zápisky o válce galské. Praha: Naše vojsko 2019


Uveřejněno

v

od