Bójové jsou dávní obyvatelé území, kterému dali jméno Boiohaemum, z čehož vznikl pozdější název pro Čechy Bohemia. Přibližně takto zná Bóje snad každý a má je pevně spjaté s naším územím. Odpovídá to ale skutečnosti? Kdo Bójové skutečně byli a jakou oblast obývali? Písemné prameny Poprvé se Bójové objevují v dobových zápisech poté, co počátkem 4. století př.… Více informací: Kdo byli Bójové?

Keltové a keltská kultura celkově jsou i v dnešní době stále velice populární. Bohužel jsou také opředeny spoustou nepravdivých a zkreslených informací. Na trhu je spousta knih, které se zabývají „keltskou kulturou“, přitom se často jedná o informace velice nepřesné, dokonce i vymyšlené a orientovat se v tom, co je historicky věrohodné a co ne, je velmi… Více informací: Kdo byli Keltové?

Maso Chovaná zvířata se často zabíjela na počátku dospělosti. Větší část se zabíjela na podzim nebo začátkem zimy kvůli dostatku jídla. Lidé v této době použili všechny části zabitého zvířete včetně vnitřností, tuku, morku a kostí. Úprava masa: Nejčastější úpravou bylo vaření nebo dušení. Opékání na ohni bylo spíš výjimečné. Uchování na delší dobu se mohlo… Více informací: Keltská kuchyně I – používané potraviny

Voda  Základní tekutinou pro pití vždy byla voda. V této době se využívala hlavně voda čistá, tekoucí z řek, potoků nebo od pramenů (studánek). Čím více života ve vodě bylo, tím byla i lepší pro člověka. Vznikaly i studny, ale tam se většinou voda kazila napadanými nečistotami, ať už to bylo např. listí, nebo naházené odpadky, příp.… Více informací: Keltská kuchyně II – pití

V porovnání s dnešní kuchyní nám může skladba jídelníčku běžného občana doby laténské připadat docela chudá a chuťově mdlá. Lidé v této době žili z našeho pohledu prostě a skromně. Měli a používali to, co zrovna potřebovali, s jídlem se neplýtvalo a vyjma vyhlášených hostin se jedlo tolik, kolik člověk potřeboval k životu. Přesto je nutné říct, že strava byla kombinovaná… Více informací: Keltská kuchyně III – skladba běžného jídelníčku

Příprava jídla Před vařením bylo potřeba jídlo očistit a nakrájet. Prkýnka pravděpodobně neměli a krájeli vše přímo na stole. Na očištění a krájení používali nože a sekáče, které mohly mít různou velikost čepele. Zda byla rukojeť nějakým způsobem upravená pro pohodlnější držení, není jisté.  Mohla tak dobře zůstat kovaná, nebo mohla být omotaná kůží, chráněna… Více informací: Keltská kuchyně IV – potřeby pro vaření a stolování

V tomto článku si představíme pár receptů, které jsou ověřené experimentální archeologií na základě nálezů nebo teoreticky možné s ohledem na tehdejší suroviny. Zdrojem některých receptů je kniha od Magdaleny Beranové Jídlo a pití v pravěku a středověku, některé jsme sami zkoušeli. Před samotným zkoušením doma je nutné si uvědomit, že lidé v této době nepoužívali sůl nebo… Více informací: Keltská kuchyně V – recepty

Zemědělství poskytovalo lidem doby železné dostatek (dle antických autorů dokonce i nadbytek) potravy. Tento fakt umožnil výrazný rozvoj řemeslné výroby, přes to zůstává zemědělství základním způsobem obživy. Potvrzují to archeologické nálezy odkrývající nejčastěji sídliště typu zemědělských osad, které bývaly obklopené poli a pastvinami. Pole a pastviny se nacházely také v okolí hradišť a oppid, kde… Více informací: Zemědělství I – způsob hospodaření

Od chvíle, kdy začal člověk obdělávat půdu, potřeboval k tomu nářadí, které mu práci usnadňovalo. A to nejen pro přípravu půdy, ale také pro sklizeň a její přesun do sídelního areálu. Doba laténská se vyznačuje významnou inovací používaných nástrojů, čímž bylo dosaženo vyššího efektu při pěstování plodin. Díky většímu kontaktu s vyspělejším Středozemím začali masivně… Více informací: Zemědělství II – nástroje

Jaké plodiny se v době laténské pěstovaly víme především díky archeobotanice a písemným pramenům, které ale nemusí úplně přesné. Archeobotanika se zabývá studiem rostlinných makrozbytků, jejichž analýzou zjišťuje, o které konkrétní druhy v nálezu se jedná. Zkoumané nálezy se řadí do dvou skupin – otevřené a uzavřené. Otevřené nálezové soubory obsahují zbytky rostlin hromadících se… Více informací: Zemědělství III – pěstované plodiny

Rozvoj pěstovaných druhů rostlin, hlavně obilí, zajistil lidem dostatek potravy k přežití, a nebylo zapotřebí doplňovat zdroje lovenou zvěří. Maso bylo stále důležitou složkou potravy, ale teď už spotřebu pokrývalo maso chovaných zvířat a lov byl spíše okrajový (cca 2 – 10 % z celkové spotřeby masa). Vzhledem k tomu, že mléko a vejce měly… Více informací: Zemědělství IV – chov zvířat

Tato kapitola se netýká zemědělství jako takového, přesto se jedná o jeden ze způsobů obživy, i když jen okrajový. Hospodařením si Keltové dokázali zajistit dostatek potravy, přesto lov, rybolov ani sběr úplně nevymizel. Lesní porosty hrály v době laténské důležitou roli a to nejen jako zdroj dřeva a letniny, ale také potravy, a to jak… Více informací: Zemědělství V – lov, rybolov a sběr

V souvislosti s keltskými svátky jste se již určitě setkali s pojmem Kolo roku. Co to ale vlastně znamená a proč se používá zrovna tohle označení? Nejprve je potřeba si říct, že Keltové vnímali plynutí času trochu jinak než my a vše v jejich životě bylo spojené s určitým koloběhem. Tím byla symbolika koloběhu života… Více informací: Kolo roku

Další názvy: Původní název svátku pro středoevropské keltské osídlení není znám. V různých zdrojích se ale můžete setkat s názvy, které pocházejí z pozdějších/modernějších dob: Mabon (moderní označení užívané ve Wicce, Neodrudismu atd.), Herfest (pozdější staroanglické označení znamenající podzim nebo sklizeň), Halig (pozdější staroanglické označení znamenající svatý nebo zdravý – již je vidět vliv křesťanství),… Více informací: Podzimní rovnodennost

Výslovnost: [lúnəsə] Další názvy: Lughnasadh, Lughnasa. Občas se můžete setkat s názvem Lammas, který ale nemá s tímto svátkem nic společného – jedná se o název používaný ve Wicce, pravděpodobně vycházející z anglosaského Loaf-Mass. Původ a význam názvu: Název je složeninou jména boha Lugha a koncovkou –nasad, která má pravděpodobně význam jako pamětní nebo slavnostní… Více informací: Lughnasad

Další názvy: Alban Hevin, Meán Samhraidh – problematika názvů je stejná jako u předchozích svátků (slunovraty a rovnodennosti), Litha – pochází od Anglosasů, pravděpodobně označení měsíců červen a červenec, poprvé se objevuje v díle Bedy Ctihodného z 8. století De Temporum ratione – stejně jako předchozí názvy tedy není původním keltským označením, ale moderní dobou… Více informací: Letní slunovrat

Výslovnost: [bjaultəňə] Další názy: Beltine, Beltene, Bealltainne, Bealltuinne, Bealtaine Původ a význam názvu: Svátek byl slaven v celém keltském světě. Význam slova není úplně jasný, většinou se překládá jako jasný oheň nebo Belenovy ohně. Předpokládá se, že slabika bel- může znamenat jasný/zářící a mít spojitost se slunečním bohem Belenem. Patron: Belenus Symboly: Oheň, Májka, česnek… Více informací: Beltain

Původ jména: Irsko Další jména: Jejími známými protějšky jsou britská Brigantia a východogalská Brigindo. Analogie bohyně pro naše území není známa. Důležití bohové spojovaní s významnými svátky a postaveními v keltské mytologii byli ale uctíváni napříč celým Kelty obývaným územím. Hlavní význam a atributy měli stejné, přestože se někteří lišili jménem a některými drobnými odchylkami,… Více informací: Brigid

Další názy: Alban Eilir – pochází z moderní doby – zavedl jej velšský badatel Iolo Morganwg, jehož vědecké dílo se po jeho smrti ukázalo být podvrhem. Patron: Brigid Symboly: Vejce, prvosenka jarní, první jarní byliny a rodící se mláďata. Časové období: Pohyblivý svátek slavený v den jarní rovnodennosti, která nastává kolem 21. března – v… Více informací: Jarní rovnodennost

Další názy: Oimelc [čti ímelk] Dle některých novodobějších hypotéz název vychází z označení La’áOimelc, což znamená “ovčí mléko”. Patron: bohyně Brigid Bohyně Brigid byla uctívána v Irsku. Její analogie z území střední Evropy není dochována, proto je v dnešní době se svátkem Imbolc spojována Brigid po celém území. Symboly: Brigitin uzel, bříza, sněženka Sněženka je… Více informací: Imbolc

Symboly: Poleno, stálezelené rostliny (symbolizující život) – jmelí, jedle, smrk, břečťan, cesmína (na západě); oheň, svíčky, světlo (symbolizující slunce a jeho návrat). Další názvy: Meán Geimhridh (střed zimy, ir.), Alban Arthuan (Artušovo světlo, wel.) Původní keltský název není znám, tato pojmenování pochází až z pozdějších dob. Meán Geimhridh pochází z irštiny a je to jméno… Více informací: Zimní Slunovrat

Caillech výslovnost: [Kóljek] Původ jména: Irsko, Skotsko Další jména: Cailleach, Cailleach Bheur, Cailleach Beare, The Hag of Bheur nebo Beira; pro naše území původní keltské jméno neznáme, do dnešních dnů se uchovalo označení „Stařena“, „Spirálová baba“ nebo „Matka hor“. Její jméno je různorodé, v závislosti na kraji a regionu, ve kterém se objevuje – jako… Více informací: Caillech

Samhain výslovnost: [sauň] Patron: Caillech (čti [kóljek] – bohyně života a smrti, paní temné poloviny roku (zimy). Původ a význam názvu: Pochází ze staroirského Samain, odvozeno od sam e fuin (tj. konec léta), ve skotské gaelštině se tento svátek píše jako Samhainn nebo Samhuinn. V galském kalendáři z Coligny z 1. stol. př. n. l.… Více informací: Samhain