Bójové jsou dávní obyvatelé území, kterému dali jméno Boiohaemum, z čehož vznikl pozdější název pro Čechy Bohemia. Přibližně takto zná Bóje snad každý a má je pevně spjaté s naším územím. Odpovídá to ale skutečnosti? Kdo Bójové skutečně byli a jakou oblast obývali?
Písemné prameny
Poprvé se Bójové objevují v dobových zápisech poté, co počátkem 4. století př. n. l. vtrhli s dalšími keltskými národy do severní Itálie. V posledních 50. letech př. n. l. o nich podobně píše i Titus Livius, který navíc dodává, že přišli ze střední Evropy. Ovšem tahle informace může být zpětně převzatá z dřívějšího zdroje, kde byla zmínka o tom, že Bójové obývali střední Evropu. To ale neznamená, že museli nutně z této oblasti přijít. U Keltských kmenů totiž nebylo výjimkou, že existovalo v jednu chvíli několik kmenů se stejným názvem na různých místech, a přitom mezi nimi nemusela být žádná souvislost. Antičtí spisovatelé ale vše přisuzovali migraci. Proto, pokud se objevil kmen se stejným názvem na dvou různých místech, vysvětlovali to tím, že prostě přišli z jedné oblasti do druhé.
Kde Bójové žili?
Písemné prameny uvádějící Bóje ve střední Evropě jsou sice velmi četné, ale i zároveň také velmi matoucí. Z u Starbóna dochovaných fragmentů Poseidoniových děl se dozvídáme, že Bójové sídlí někde v oblasti Hercynského lesa (od Schwarzwaldu po Karpaty). Pozdější zdroje pocházejí až z doby jejich zániku, či dokonce až po něm a umisťují Bóje do 3 oblastí: středního Podunají, jižního Německa a poslední o nich mluví jako o bývalém obyvatelstvu v oblasti, která mohla zasahovat i do Čech.
Ve středním Podunají mělo být jejich území zpustošeno přicházejícími Dáky s králem Burebistou v čele. V této válce měli být poraženi společně s Taurisky (oblast dnešního Slovinska) a to pod vedením společného krále Kritasira. Tato událost měla vyústit v tzv. bójskou poušť, o které se několikrát zmiňuje Strabón.
Umístění Bójů do jižního Německa souvisí s jejich popisem jako obyvatel alpského předhůří a blízkých sousedů kmene Helvetiů.
Po příchodu Germánů na naše území se sice v pramenech píše, že Marobudovo sídlo (doloženo v Čechách) je označováno jako Boioheamum (germánsky „domov Bójů“), je třeba si ale uvědomit, že tato informace vznikla v době, kdy zde Bójové již nežili. Navíc také není z pramenů jasné, zda měli Bójové z této oblasti odejít dlouho před příchodem Markomanů, či je tito příchozí Germáni vyhnali.
Nelze tedy doložit, že označení této oblasti jako „domov Bójů“ se kryje s územím, které opravdu obývali. A to právě díky tomu, že tohle označení vzniklo až v době, kdy zde Bójové již nežili.
Rekonstrukce tehdejší situace tedy není možná. Zdroje nám dávají pouze spoustu prostoru k různým teoriím, z nichž každá by mohla být reálná, ale také nemusí. Usadili se Bójové přicházející z Itálie na Dunaji a část z nich pak pokračovala až do Čech? Táhli na Dunaj zbytky Bójů po porážce s Dáky nebo je sem vytlačili Germáni? Byla tato místa vůbec osídlena díky migraci jednoho kmene, nebo se jednalo o několik kmenů se stejným názvem? To se už ale nedozvíme. Navíc nám to také komplikuje i sám název Bojové.
Kdo byli Bójové?
V písemných pramenech se setkáváme s Bóji na velice širokém území, které se táhne od Bavorska až po Maďarsko. V případě, že se nejednalo o postupnou migraci, ale žili na celém uvedeném území současně, je potřeba přestat vnímat Bóje jako jeden kmen.
Nejmocnější a největší kmeny v celé Galii zabírali území sotva o velikosti Čech. Nejpravděpodobnější by bylo, že Boios bylo souhrnné označení pro několik různých kmenů. Podobně jako byla Galie rozdělena mezi Galy (Kelty), Belgy a Aquitány, tak mohlo být další území obýváno Bóji.
Možné také je, že tohle označení používali pouze Římané a Germáni pro označení středoevropských Galů. Jestli si tak říkali i sami tito obyvatelé nevíme, a nelze to doložit.
Bójové jako předkové žijící v Čechách
Proč jsme si tedy dnes jistí v tom, že původ Čech má kořeny u tohoto národa?
V českém písemnictví se termín Bójové objevuje poprvé až v 16. století. V této době byli ale spojováni s Bavory, protože dle jejich vyložení si antických pramenů to byli předkové Bavorů (Baiuvarii). Ti měli být potomky Bójů vytlačených z Čech a tato teorie byla obecně uznávaná.
V 17. století Bohuslav Balbín píše, že hradiště Závist postavili staří Bójové a dávno před Prahou fungovalo jako královské sídlo.
Za největší popularizaci Bójů jako předků Čechů se zasloužil František Palacký. Zde se jednalo právě o politické zneužití, o kterém byla zmínka již v článku Kdo byli Keltové. Využil je jako důkaz starého původu českého národa, aby tak oslabil německý vliv a jeho nárokování si českého území. Německé právo na české území vycházelo z představy o nezpochybnitelné roli Germánů při vývoji našeho území před příchodem Slovanů.
Palackému nahrál fakt, že bavorský filolog Kaspar Zeuss krátce před tím přišel s teorií, že označení Baiuvarii ve skutečnosti označuje Markomany (germánský kmen) vyhnané z Čech. Bavorové pak svůj původ pojili ke germánským předkům a termín Bójové mohl být využit pro Čechy. To se povedlo a dodnes je ve společnosti zažité, že žijeme na území, kterému dali jméno jeho pradávní obyvatelé Bójové.
Závěrem
Použití termínu Bójové je tedy velice komplikované, protože není jisté, kdo přesně byl tímto termínem označován. Jediné zmínky v písemných pramenech se týkají pouze konfliktů s Kimbry, vpád do severní Itálie, připojení k Helvétům při bojích, porážka Dáky na středním Dunaji a odchodu z Čech asi ještě před příchodem Germánů. Prameny navíc pocházejí až z přelomu 2. a 1. st. př. n. l., tedy samého sklonku keltského osídlení.
Víme tedy, že Bójové existovali, avšak na základě nám známých informací není možné cokoliv rekonstruovat, nebo potvrdit přítomnost Bójů v Čechách.
Zdroje:
Mauduit, J. A. Keltové. Praha: nakladatelství Panorama 1979
Čižmářová, J. Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri 2004
Autorský kolektiv. Keltové: Čechy v 8. až 1. století před Kristem. Praha: Národní muzeum 2018, ISBN 978-80-7036-553-3