-
Keltská kuchyně V – recepty
V tomto článku si představíme pár receptů, které jsou ověřené experimentální archeologií na základě nálezů nebo teoreticky možné s ohledem na tehdejší suroviny. Zdrojem některých receptů je kniha od Magdaleny Beranové Jídlo a pití v pravěku a středověku, některé jsme sami zkoušeli. Před samotným zkoušením doma je nutné si uvědomit, že lidé v této době nepoužívali sůl nebo…
-
Keltská kuchyně IV – potřeby pro vaření a stolování
Příprava jídla Před vařením bylo potřeba jídlo očistit a nakrájet. Prkýnka pravděpodobně neměli a krájeli vše přímo na stole. Na očištění a krájení používali nože a sekáče, které mohly mít různou velikost čepele. Zda byla rukojeť nějakým způsobem upravená pro pohodlnější držení, není jisté. Mohla tak dobře zůstat kovaná, nebo mohla být omotaná kůží, chráněna…
-
Keltská kuchyně III – skladba běžného jídelníčku
V porovnání s dnešní kuchyní nám může skladba jídelníčku běžného občana doby laténské připadat docela chudá a chuťově mdlá. Lidé v této době žili z našeho pohledu prostě a skromně. Měli a používali to, co zrovna potřebovali, s jídlem se neplýtvalo a vyjma vyhlášených hostin se jedlo tolik, kolik člověk potřeboval k životu. Přesto je nutné říct, že strava byla kombinovaná…
-
Keltská kuchyně II – pití
Voda Základní tekutinou pro pití vždy byla voda. V této době se využívala hlavně voda čistá, tekoucí z řek, potoků nebo od pramenů (studánek). Čím více života ve vodě bylo, tím byla i lepší pro člověka. Vznikaly i studny, ale tam se většinou voda kazila napadanými nečistotami, ať už to bylo např. listí, nebo naházené odpadky, příp.…
-
Keltská kuchyně I – používané potraviny
Maso Chovaná zvířata se často zabíjela na počátku dospělosti. Větší část se zabíjela na podzim nebo začátkem zimy kvůli dostatku jídla. Lidé v této době použili všechny části zabitého zvířete včetně vnitřností, tuku, morku a kostí. Úprava masa: Nejčastější úpravou bylo vaření nebo dušení. Opékání na ohni bylo spíš výjimečné. Uchování na delší dobu se mohlo…
-
Kdo byli Bójové?
Bójové jsou dávní obyvatelé území, kterému dali jméno Boiohaemum, z čehož vznikl pozdější název pro Čechy Bohemia. Přibližně takto zná Bóje snad každý a má je pevně spjaté s naším územím. Odpovídá to ale skutečnosti? Kdo Bójové skutečně byli a jakou oblast obývali? Písemné prameny Poprvé se Bójové objevují v dobových zápisech poté, co počátkem 4. století př.…
-
Kdo byli Keltové?
Keltové a keltská kultura celkově jsou i v dnešní době stále velice populární. Bohužel jsou také opředeny spoustou nepravdivých a zkreslených informací. Na trhu je spousta knih, které se zabývají „keltskou kulturou“, přitom se často jedná o informace velice nepřesné, dokonce i vymyšlené a orientovat se v tom, co je historicky věrohodné a co ne, je velmi…
-
Úvod do keltského náboženství
Okolo víry Keltů, uctívání bohů, svátků a rituálů koluje v dnešní době mnoho mýtů a je těžké se orientovat v tom, jak to tehdy opravdu bylo. Zvláště, co se týče víry těch středoevropských, jelikož o té máme dokladů málo a pro dnešní zájemce je velice zkreslena nepravdivými informacemi a ostrovní mytologií, převážně Irskou, která je pro kontinentální…
-
Kolo roku
V souvislosti s keltskými svátky jste se již určitě setkali s pojmem Kolo roku. Co to ale vlastně znamená a proč se používá zrovna tohle označení? Nejprve je potřeba si říct, že Keltové vnímali plynutí času trochu jinak než my a vše v jejich životě bylo spojené s určitým koloběhem. Tím byla symbolika koloběhu života…
-
Podzimní rovnodennost
Další názvy: Původní název svátku pro středoevropské keltské osídlení není znám. V různých zdrojích se ale můžete setkat s názvy, které pocházejí z pozdějších/modernějších dob: Mabon (moderní označení užívané ve Wicce, Neodrudismu atd.), Herfest (pozdější staroanglické označení znamenající podzim nebo sklizeň), Halig (pozdější staroanglické označení znamenající svatý nebo zdravý – již je vidět vliv křesťanství),…
