Keltská kuchyně III – skladba běžného jídelníčku

V porovnání s dnešní kuchyní nám může skladba jídelníčku běžného občana doby laténské připadat docela chudá a chuťově mdlá. Lidé v této době žili z našeho pohledu prostě a skromně. Měli a používali to, co zrovna potřebovali, s jídlem se neplýtvalo a vyjma vyhlášených hostin se jedlo tolik, kolik člověk potřeboval k životu.

Přesto je nutné říct, že strava byla kombinovaná a nedocházelo k extrémům preferujícím pouze jednu stranu (rostlinnou nebo živočišnou), s přihlédnutím k mírným odchylkám v poměrech živočišné a rostlinné stravy na základě daného ročního období. Mléko, sýry a maso dodávají potřebné množství bílkovin (stopy zinku v kostech). Rostlinná strava (množství stroncia v kostech) dodá dostatek energie, ale už ne potřebný dostatek vápníku, sodíku, vit. B2 a C a to ani při použití luštěnin. Při jednostranné dietě budou vždy chybět některé potřebné minerály, sloučeniny nebo vitamíny, což vede k nechutenství, únavě, zpomalení růstu a postupnému vyhladovění.

Přesné určení poměru rostlinné a živočišné stravy, navíc s  ohledem na společenské vrstvy, je věcí zkoumání obsahu stroncia a zinku v kostech. Nejvýraznější odchylka byla u mužů pohřbených s válečnickou výbavou. Tam bylo prokázané větší množství bílkovinné stravy, čímž se odlišovali od zbytku populace. U mužů s válečnickou výbavou byla také prokázána nízká hladina draslíku, což může značit vysokou fyzickou zátěž, nebo vyšší míru konzumace alkoholu. V hrobech s válečnickou výbavou u mužů a bohatými šperky u žen byla zase prokázána vyšší hladina olova, což může odkazovat na konzumaci vína. U ženských hrobů se výraznější rozdíl v konzumaci bílkovin neprokázal (ať už se jednalo o bohaté nebo prosté hroby).

Vysvětlení může být jednoduché. Bohatá vrstva sice nemusela pracovat, ale ráda si dopřávala dobrou stravu. Nižší vrstvy sice nebyly tak bohaté, ale všichni, včetně otroků, každý den vykonávali těžkou práci, ke které potřebovali kvalitní přísun živin (a nikdo si nezlikviduje takový užitečný majetek, jakým otroci byli, tím, že se o něj nebude dobře starat). Nedalo by se tedy říct, že by někdo v této době trpěl hlady. Živiny obsažené v jídle plně pokryly denní potřebu pracujícího člověka. Na kosterních pozůstatcích žen jsou patrné úpony svalů, které nám ukazují, že měly svaly jako dnešní veslařky. Což opět dokazuje každodenní těžkou práci, ale také na kvalitní stravu, bez které by taková svalová hmota nenarostla.

Práce, včetně běžné péče o domácnost a přípravy jídla, byla mnohem náročnější než dnes.  Proto lidé v této době jedli 2x denně – pozdní výživná snídaně a brzká večeře (spíše odpolední bohatá svačina) – tento způsob stravování se dochoval u běžného lidu až do novověku. A co se týče často používaných potravin, tak můžeme s určitostí říct, že maso, mléko a výrobky z něj a obiloviny s luštěninami byly základní potravinou pro všechny vrstvy společnosti, jen v jiných poměrech. Pokud si budete chtít některá tato jídla vyzkoušet, klikněte na náš článek s recepty 😉

Příklady možného jídelníčku jednoho dne v různých ročních obdobích:

Jaro: ráno obilné placky (nebo kvašené ze včerejší kaše) s tvarohem/sýrem s jarními bylinkami; večer vařené maso s kroupami a vejci divokých ptáků; k pití pivo, medovina, mléko, kefír, syrovátka, bylinné odvary, voda

Léto: ráno kaše z obilí v mléčné zralosti na sladko vařená s mlékem, ochucená lesním ovocem a medem; večer obilné placky s vařenou luštěninou ochucenou letními bylinkami, houbami, jablečným octem a omaštěné sádlem; k pití pivo, medovina, mléko, kefír, syrovátka, bylinné odvary, voda

Podzim: ráno placky z luštěnin, ochucené podzimními/sušenými bylinkami a podzimní ovoce; večer rybí polévka s houbami, podzimními/sušenými bylinami zahuštěná kroupami; k pití pivo, medovina, bylinné odvary, voda

Zima: ráno obilné placky s kaší/kroupami vařenými na slano ve vodě/večerejším vývaru od vařeného masa, omaštěné sádlem se sušenými houbami a bylinkami; večer polévka z luštěnin a uzeného masa; k pití pivo, medovina, bylinné odvary, voda

Zdroje:

Beranová, M. Jídlo a pití v pravěku a středověku. Praha: Academia 2005, ISBN 80-200-1340-7

Kolektiv autorů. Potraviny, stravování a keramika v mladší době železné [online] Nasavrky: Boii o. s. 2012. Dostupné z: https://emuzeum.cz/admin/files/V02-Obziva_a_keramika_publikace-1.pdf


Uveřejněno

v

od

Značky: