Tato kapitola se netýká zemědělství jako takového, přesto se jedná o jeden ze způsobů obživy, i když jen okrajový. Hospodařením si Keltové dokázali zajistit dostatek potravy, přesto lov, rybolov ani sběr úplně nevymizel. Lesní porosty hrály v době laténské důležitou roli a to nejen jako zdroj dřeva a letniny, ale také potravy, a to jak…

Rozvoj pěstovaných druhů rostlin, hlavně obilí, zajistil lidem dostatek potravy k přežití, a nebylo zapotřebí doplňovat zdroje lovenou zvěří. Maso bylo stále důležitou složkou potravy, ale teď už spotřebu pokrývalo maso chovaných zvířat a lov byl spíše okrajový (cca 2 – 10 % z celkové spotřeby masa). Vzhledem k tomu, že mléko a vejce měly…

Jaké plodiny se v době laténské pěstovaly víme především díky archeobotanice a písemným pramenům, které ale nemusí úplně přesné. Archeobotanika se zabývá studiem rostlinných makrozbytků, jejichž analýzou zjišťuje, o které konkrétní druhy v nálezu se jedná. Zkoumané nálezy se řadí do dvou skupin – otevřené a uzavřené. Otevřené nálezové soubory obsahují zbytky rostlin hromadících se…

Od chvíle, kdy začal člověk obdělávat půdu, potřeboval k tomu nářadí, které mu práci usnadňovalo. A to nejen pro přípravu půdy, ale také pro sklizeň a její přesun do sídelního areálu. Doba laténská se vyznačuje významnou inovací používaných nástrojů, čímž bylo dosaženo vyššího efektu při pěstování plodin. Díky většímu kontaktu s vyspělejším Středozemím začali masivně…

Zemědělství poskytovalo lidem doby železné dostatek (dle antických autorů dokonce i nadbytek) potravy. Tento fakt umožnil výrazný rozvoj řemeslné výroby, přes to zůstává zemědělství základním způsobem obživy. Potvrzují to archeologické nálezy odkrývající nejčastěji sídliště typu zemědělských osad, které bývaly obklopené poli a pastvinami. Pole a pastviny se nacházely také v okolí hradišť a oppid, kde…